Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Normal 0 21 false false false MicrosoftInternetExplorer4

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků školy jsou součástí školního vzdělávacího programu školy a školního řádu. Normal 0 21 false false false MicrosoftInternetExplorer4

Hodnocení žáků

 

Pravidla hodnocení žáků

Ředitel Základní školy a mateřské školy Dolní Bečva, okres Vsetín podle § 51  odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v posledním znění a v souladu s vyhláškou MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech povinné školní docházky rozhodl o způsobu hodnocení žáků základní školy. Se způsobem hodnocení vyslovila školská rada souhlas dne 1.11. 2006.

 

            Nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu ve škole je hodnocení žáků, které učitel ve škole vykonává průběžně ve výuce, ale i mimo ni po celý školní rok.

Cílem hodnocení je poskytnout žákovi a jeho zákonným zástupcům zpětnou vazbu míry zvládnutí očekávaných výstupů a utváření klíčových kompetencí v jednotlivých vzdělávacích předmětech. Prostřednictvím této zpětné vazby žák získává informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak dovede zacházet s tím, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje.

 

Obecné zásady:

 

• hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné. Vychází z míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu

 

• hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné

 

• každé pololetí se vydává  žákovi vysvědčení; za 1. pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení

 

• hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady

 

• škola převede slovní hodnocení do klasifikačních stupňů nebo klasifikační stupně do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikačních stupňů

 

• na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období, přihlíží se k systematičnosti v práci žáka, stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období

 

• v předmětu, ve kterém vyučuje v průběhu školního roku více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě

 

• stanovená základní východiska pro hodnocení a klasifikaci žáků jsou zcela závazná pro všechny vyučující a musí být všemi vyučujícími dodržována

Plnění školní docházky:

 

• žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci 2. pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů

 

• ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci 2. pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku, a to na základě odůvodněné žádosti jeho zákonného zástupce a po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků

 

• žáci 9. ročníku a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci 2. pololetí neprospěli nejvýše ze dvou předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky

 

• opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději di 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák  zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popř. znovu do 9. ročníku. V odůvodněných  případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

Hodnocení a klasifikace

 

 

I.       ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

 

         Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní a přírodovědné předměty.

 

Při klasifikaci se v souladu s požadavky učebních osnov těchto předmětů zejména hodnotí:

o       ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů

o       kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti

o       schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí

o       kvalita myšlení, především jeho logika, samostanost a tvořivost

o       aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim

o       přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu

o       kvalita výsledků činnosti

o       osvojení účinných metod samostatného studia

 

• Stupeň 1 (výborný)

Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené vědomosti a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, definice,zákonitosti a dovednosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

 

• Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně. V jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti a dovednosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky a dovednosti z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

 

• Stupeň 3 (dobrý)

Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a dovedností. S většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně se zapojuje do diskuze. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje  demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

 

 

• Stupeň 4 (dostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků a dovedností závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy.

 

 

• Stupeň 5 (nedostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky a dovednosti neosvojil. Nesmyslně  propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.

 

II.      ve vyučovacích předmětech s převahou praktického a  výchovného zaměření

 

         Převahu praktického a výchovného zaměření mají praktické činnosti, přírodopisné praktikum,výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, zdravotní a rodinná výchova, občanská výchova aj.

            Při klasifikaci se v souladu s požadavky učebních osnov těchto předmětů zejména hodnotí:

 

• vztah k práci, pracovnímu kolektivu a k pracovním činnostem
• osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
• využití získaných vědomostí v praktických činnostech
• aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa
• kvalita výsledků činnosti
• organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti
• dodržování předpisů BOZP a péče o životní prostředí
• hospodárné využívání surovin, materiálu a energie
• obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel
• stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
• osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace
• vztah žáka k činnostem a zájem o ně
• osobní vývoj a zlepšení
• estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice
• všeobecná tělesná zdatnost a výkonnost s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka
• péče o vlastní zdraví

 

 

• Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň.

 

• Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný.

 

• Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

 

• Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

 

• Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

• U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a upatňují je při klasifikaci a hodnocení žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

 

• Žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení a chování, se po celou dobu docházky do školy věnuje speciální pozornost a péče.

 

• pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud to není nutné, není žák s vývojovou poruchou vystavován úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkonyy odpovídající jeho předpokladům.

 

• Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

 

• Žáka s jakoukoli poruchou učení lze hodnotit slovně na základě písemné žádosti zákonných zástupců prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha žáka vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce o jeden stupeň nebo i o několik stupňů. O způsobu klasifikace žáka rozhoduje ředitel školy.

 

• Pro žáka se specifickými poruchami učení bude vypracován příslušnými vyučujícími individuální vzdělávací program, jehož obsah stvrdí svými podpisy vedení školy, příslušní vyučující a zákonní zástupci žáka. Je zpracován krátce a ramcově v písemné formě.

 

• Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají se zákonnými zástupci žáka a jejich názor je respektován.

 

I.       ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

 

 

• Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá bezpečně požadovaná fakta, pojmy, definice, poznatky a dovednosti. Myslí pohotově a logicky správně, dobře chápe souvislosti.Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Vyjadřuje se výstižně a poměrně přesně. Umí používat kompenzační pomůcky. Pracuje spolehlivě s upraveným textem. Po zadání práce pracuje samostatně.

 

• Stupeň 2 (chvalitebně)

Žák v podstatě uceleně ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice, poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Je schopen s menší pomocí samostatně studovat vhodné texty. Pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení v něm je přínosné. Je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Vyjadřuje se méně výstižně, ale poměrně přesně. Dovede používat kompenzační pomůcky. Pracuje spolehlivě s upraveným textem. Po zadání práce pracuje s jistotou.

 

• Stupeň 3 (dobrý)

Žák má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic, poznatků a dovedností. Myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé. V logickém myšlení se vyskytují chyby. Je schopen studovat vhodné texty podle návodu učitele. Pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení v něm je částečně přínosné. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů s pomocí učitele. Vyjadřuje se obtížně a nepřesně. Dovede použít kompenzační pomůcky s návodem učitele. Pracuje spolehlivě s upraveným textem. Nepřesnosti a chyby dovede s pomocí učitele korigovat.

 

• Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má závažné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, definic, poznatků a dovedností. V myšlení se vyskytují závažné chyby. Je nesamostatný v práci s vhodnými texty. Práce v týmu se pouze účastní, jeho působení v něm je jen občas přínosné. Málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kompenzační pomůcky používá s návodem učitele obtížně a s chybami. Má velké obtíže při práci s upraveným textem. Závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit.

 

• Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky a dovednosti neosvojil. Samostatnost v myšlení neprojevuje. Je nesamostatný v práci s vhodnými texty ani s podněty učitele. Nepracuje pro tým. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen. Jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kompenzační pomůcky nedovede použít ani s návodem učitele. S upraveným textem nedovede pracovat.Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.

 

II.      ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

 

• Stupeň 1 (výborný)

Žák je velmi aktivní se zájmem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost. Pracuje velmi tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě.

 

• Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný.Úspěšně rozvíjí své osobní předpoklady. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje samostatně. Má zájem o umění , estetiku a tělesnou zdatnost.

 

• Stupeň 3 (dobrý)

Žák je méně aktivní, samostatný, pohotový, občas i pasivní. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho dovednosti a vědomosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku, telesnou zdatnost.

 

• Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je málo tvořivý, často pasivní. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé.Úkoly řeší s častými chybymi. Dovednosti a vědomosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

 

• Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech skoro vždy pasivní. Rozvoj schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené dovednosti a vědomosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci, práci druhým znemožňuje.

Hodnocení a klasifikace chování

 

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování ve školním řádu školy během klasifikačního období.

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K  uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží poze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

Kritéria  pro jednotlivé stupně chování jsou následující:

 

• Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.

 

• Stupeň 2 (uspokojivé)

Žák se dopustí přes důtku ředitele školy  závažného přestupku nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu a narušuje jeho činnost.. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

 

• Stupeň 3 (neuspokojivé)

Žákovo chování je v rozporu s pravidly chování. Dopustí se takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování.

 

Výchovná opatření

 

• Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

 

• Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

 

• Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
  • napomenutí třídního učitele
  • důtku třídního učitele
  • důtku ředitele školy

 

• Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

 

• Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

 

• Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do katalogového listu žáka. Udělení pochvaly a jiného ocenění se též zaznamenává na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno

Celkové hodnocení

 

Celkové hodnocení žáky se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

 

• prospěl(la) s vyznamenáním

Žák prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z předmětů stnovených  školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm horším než 2 (chvalitebný), průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm1 (velmi dobré). V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e).

 

• prospěl(la)

Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

 

• neprospěl(la)

Žák neprospěl, je-li v některém z předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm 5(nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Hodnocení práce v zájmových útvarech

 

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

 

• pracoval(la) úspěšně
• pracova(la)

 

Hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany ČR

 

     Při hodnocení žáků, kteří nejsou občany ČR a plní v ČR povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvisost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Ráncovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v ČR vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Přihlíží se především k píli žáka a jeho přístupu ke vzdělávání.

 

Slovní hodnocení

 

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školnim vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje tak zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Způsob získávání podkladů pro hodnocení

 

• Při hodnocení , průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi tak, aby nedocházelo k uplatňování jeho mocenských postojů vůči žákovi.

 

• Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáků, k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

 

• Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka učitel získává těmito metodami, formami a prostředky: soustavným diagnostickým pozorováním, soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování a dále zkouškami písemnými, ústními, praktickými, grafickými, pohybovými, didaktickými testy, kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami, analýzou výsledků různých činností žáka, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

 

• Při hodnocení žáků lze používat též metodu portfolia, tj. průběžné shromažďování ukázek toho, co má žák zvládnuto, resp. doklady o rozdílu na začátku a po dokončení učení většího celku. Zde se též ukládají krátké popisy významnějších příhod, které dokumentují úroveň sociálních dovedností žáka. Žáci jsou bráni jako spolutvůrci portfolia, tj. spolurozhodují,které ukázky budou do něj zařazeny. Portfolia jsou napostradatelnou součástí rozhovoru se zákonnými zástupci žáků o vzdělávání jejich dětí.

 

• Písemnou práci z učiva za delší období (čtvrtletní práce) přesahující 30 minut mohou žáci psát v jednom dni pouze jednu. Tyto práce se s patřičným předstihem naplánují v harmonogramu písemných prací. Kontrolní práce v rozsahu 5 - 10 minut se do tohoto přehledu nezaznamenávají.

 

• Vyučující oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodní, poukáže na klady a nedostatky. Po ústním zkoušení oznámí vyučující žákovi výsledek hodnocení okamžitě, výsledky hodnocení písemných prací oznámí žákovi nejpozději do čtrnácti dnů.

 

• Vyučující je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

 

• Vyučující zajistí zapsání známek za 1. a 2. pololetí do katalogových listů žáků tak, aby nejpozději dva dny před konáním klasifikační pedagogické rady byly známky uzavřeny a zapsány. V případě předpokládané klasifikace stupněm nedostatečný informují příslušní vyučující zákonné zástupce žáka s dostatečným předstihem, nejpozději  dva týdny před klasifikační pedagogickou radou. Do katalogových listů jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

 

• Klasifikační stupeň určí vyučující, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech atd.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, ve které byl žák umístěn. Žák se znovu nepřezkušuje.

 

• V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje zákonné zástupce vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

 

• Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden.

 

• Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí.Vyučující klasifikuje jen probrané učivo. Před prověřováním znalostí musí mít žák dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.

 

Sebehodnocení

 

         Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sám sebe a svoji práci.  Při kooperativním způsobu výuky se žák učí hodnotit jednak individuální výsledek práce a také jeho přínos pro druhé.  Oba názory jsou průběžně konfrontovány.

 Učitel a žák na konci klasifikačního období společně hodnotí průběh výkonů žáka tak, aby se shodli na výsledné známce. Autonomní hodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační do dalšího období.

Komisionální přezkoušení

 

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci 1. nebo 2. pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisioální přezkoušení žáka, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Komisi pro přeskoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

 

1.      předseda, kterým je ředitel školy, popř. jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím  daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy

2.      zkoušející učitel,jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popř. jiný vyučující daného předmětu

3.      přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

 

 

Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Vyjádří se slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci 1. nebo 2. pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Přezkoušením žáka není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

Dodatečná zkouška

 

• Nelze-li žáka hodnotit na konci 1. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 1. pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení 1. pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za 1. pololetí nehodnotí.

 

• Nelze-li žáka hodnotit na konci 2. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 2. pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

 

Postup do dalšího ročníku

 

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci 2. pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených Rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák 1. stupně základní školy, který již v rámci 1. stupně ročník opakoval , a žák 2. stupně základní školy, který již na 2. stupni opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

Poskytování informací o výsledcích chování a prospěchu žáka jeho zákonným zástupcům

 

• Rodičovské schůzky jsou svolávány čtyřikrát ročně  a jejich náplní jsou především    informace o životě třídy, organizační a aktuální záležitosti týkající se třídy jako kolektivu.

 

• Rodiče jsou průběžně seznamováni s pravidly pro hodnocení a klasifikaci žáků.

 

• O studijních výsledcích a chování žáků jsou rodiče podrobně informováni na předem vypsaných nebo domluvených individuálních konzultacích za přítomnosti žáka.

 

• Rodiče žáků prvního ročníku dostávají pravidelné informace prostřednictvím žákovských notýsků. Rodiče ostatních žáků jsou pravidelně informováni v žákovských knížkách.

 

Ukončení základního vzdělávání

 

• Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého ročníku základního vzdělávání.Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání.

 

• Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30.června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat k dalšímu vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna  příslušného školního roku.

 

• Žák, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění podmínek stanovených zákonem č. 561/2004 Sb., a na základě žádosti jeho zákonného zástupce pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž dosáhne 18. roku věku.

 

• Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělání do konce školního roku, v němž žák dosáhne 20. roku věku.

 

• V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení. Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Dále obsahuje vyjádření o možnostech žáka a jeho nadání, předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka , chování žáka v průběhu plnění školní docházky a dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci 1. pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci 1. pololetí také v 5. a v 7. ročníku, jestliže se hlásí  k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.